Určitě každý znáte ten pocit, když je před Vámi velké množství materiálů, textů, knih, skript a nevíte, jak se v nich zorientovat. V této kapitole se dozvíte, jak poznat vhodný text ke studiu, jakým způsobem ho efektivně číst a které metody zvolit pro snadnější zapamatování informací, které text obsahuje.
Co je pro Vás důležité a užitečné a co číst už nemusíte?
Určitě nechcete ztrácet čas nad literaturou, která se ukáže jako nevěrohodná, či zastaralá. Zkuste si proto raději při výběru literatury, či skript položit následující otázky:
Pokud je většina odpovědí na tyto otázky „ano“, dejte se směle do studia, pokud však nikoliv, nebo si některými body nejste jistí, raději se poohlédněte po jiných zdrojích.
Tempo četby
Pokud máte pocit, že čtete příliš pomalu, můžete vyzkoušet metodu 3-2-1, která při pravidelném cvičení vaši schopnost čtení urychlí.
Podaří se Vám sehnat několik knih, které splňují všechny předpoklady, abyste se z ní získali veškeré potřebné informace, ale otevřete knihu a zjistíte, že je to hromada stran a hromada textu. Za chvíli se přestáváte soustředit a přeskakujete řádky, nebo zjistíte, že vůbec netušíte, o čem jste četli. Zajisté znáte různé rady a pomůcky, jak se lépe orientovat v textu, jako je různé podtrhávání, zvýrazňování, symboly u textu a podobně. Když je toho textu ale příliš, snadno se v tom můžete ztratit.
Zkuste například metodu Skimming která by Vám mohla pomoct lépe se orientovat a vyhledat důležité pasáže. Metoda Scanning Vám pomůže k rychlejšímu prohledávání textu, pokud hledáte informace k určitým klíčovým pojmům. Metodou I.N.S.E.R.T. si můžete do textu vkládat značky, které Vám usnadní porozumění textu.
Když si seženete veškerou literaturu a postavíte ji na stůl, vidíte hromadu knih, kterou si musíte nastudovat. Na první pohled to vypadá dost hrozivě a možná i časově nereálně.
Pokud si text zpracujete tak, abyste z textu získali jen potřebné informace, které pro Vás budou zcela srozumitelné, najednou se z hromady knih stane pár papírů. Navíc je veliká šance, že již při zpracovávání informací se část informací si zapamatujete a o to kratší dobu pak věnujete studiu.
Metody, které Vás navedou na to, jak text číst důkladně a zpracovat ho tak, aby Vám z něj utkvělo v paměti co nejvíce, jsou PQ4r a SQ3R. Ke snazšímu zapamatování textu vede také metoda Podvojného deníku, v rámci kterého si k textu při čtení zaznamenáváte Vaše myšlenky.
Další možností, jak si informace uložit do dlouhodobé paměti, je využít metodu vizualizace, tedy grafického znázornění informací.
Velkým benefitem tohoto zpracování textu je již samotný proces jeho vytváření, jelikož si tak později dokážete lépe vybavit asociace s ním spojené. (Hofmann, Löhle, 2017)
Zde Vám představujeme nejčastější způsoby grafického znázornění informací, jedná se o myšlenkové mapy a volnou vizualizaci.
Obsahují-li texty mnoho faktických informací, souvislostí nebo vývoj, je vhodná vizualizace formou Grafů. (Hofmann, Löhle, 2017) Můžete také využít techniku vizualizace procesů pro případ, kdy je text zaměřený právě na procesy a postupy, nebo časovou osu, když potřebujete lépe znázornit chronologický vývoj důležitých událostí. Takto graficky znázorněná data pomohou snáze pochopit souvislosti v textu, které by jinak byly na efektivní zapamatování příliš abstraktní a spletité.
Nyní už snad víte, jak si poradit s tím ohromným množstvím informací, které si při zkouškách musíte nastudovat. V nadcházejícím zkouškovém období si můžete zjištěné poznatky natrénovat a zjistit, která metoda Vám sedí nejlépe a za její pomoci si zefektivnit studium.
Centrum podpory studentů se specifickými potřebami
Mgr. Lucie Flekačová, Ph.D.
pověřena vedením CPSSP
Pedagogická fakulta
Žižkovo nám. 5
771 40 Olomouc
Fakulta tělesné kultury UP
Tř. Míru 117
771 11 Olomouc
© Centrum podpory studentů se specifickými potřebami | administrace. | Icons made by Freepik from www.flaticon.com