Studenti s narušenou komunikační schopností

Logopedická intervence koktavosti v CPSSP


Vendy: „V aktuálním čísle Listů klinické logopedie se dočtete, co se opravdu skrývá pod pojmem koktavost a jaké dopady má tato porucha komunikace na každodenní život dospělého jedince. Na článku s PhDr. Renatou Mlčákovou, Ph.D. spolupracovaly tři dospělé osoby, které se s koktavostí potýkají od dětství. Každý z nás uvádíme konkrétní životní (a komunikační) situace, ve kterých nám komunikace činila a mnohdy stále činí potíže, a nad kterými se běžná osoba nepozastavuje.

Dozvíte se, do jaké míry může koktavost ovlivnit život člověka v průběhu dospívání a dospělosti, ačkoliv pro mnoho lidí je tato porucha řeči zanedbatelná. A jaká forma logopedické intervence nám nakonec po několika letech umožnila s mnohem menšími obtížemi komunikovat s lidmi? To se dozvíte v našem aktuálním článku o Vyhýbavém chování v komunikaci dospělých osob s koktavostí.“

MLČÁKOVÁ, Renata; MIKESKA, Filip; HURTOVÁ, Vendula a Karel TLAMYCHA. Vyhýbavé chování v komunikaci dospělých osob s koktavostí. Listy klinické logopedie. 2021, roč. 5, číslo 1, s. 41-55. ISSN 2570-6179. DOI: 10.36833/lkl.2021.014 Dostupné z: https://casopis.aklcr.cz/pdfs/lkl/2021/01/07.pdf

 

 

Koktavost


Koktavost patří k nejzávažnějším poruchám komunikace. Jejím nejviditelnějším příznakem jsou nedobrovolné a nekontrolovatelné dysfluence při mluvení. Ty jsou obvykle doprovázeny nadměrnou námahou při artikulaci a psychickou tenzí během promluvy.

Dysfluence

Dysfluence při mluvení se mohou projevovat velmi individuálně, např. opakováním hlásek, slabik, slov, slovních zvratů, prodlužováním hlásek a slabik. V mluveném projevu člověka s koktavostí se mohou objevit nápadné tiché pauzy. Více neplynulostí v rámci jednoho slova na několika místech vnímáme jako přerušovaná slova.

Individuální kombinace výše uvedených dysfluencí v různé míře závažnosti pozorujeme obvykle v komunikačně obtížných situacích. Komunikačně obtížnou situaci pro člověka s koktavostí může představovat např. situace, kdy očekáváme promluvu: představit se před skupinou spolužáků, zeptat se pedagoga před skupinou spolužáků, vznést dotaz před skupinou neznámých lidí, přihlásit se a odpovědět před skupinou neznámých osob.

Nadměrná námaha

Nadměrná námaha se projevuje zvýšeným svalovým tonem např. v oblasti tváře a krku, přerušením zrakového kontaktu při překonávání dysfluence a při dyskomfortu při mluvení, mhouřením očí, mrkáním, neběžnými pohyby hlavou, třesem rtů, přetrváváním otevřených úst během bloku (křeč orgánů podílejících se na mluvení, která znemožňuje plynule vyslovit slovo), zatínáním dlaní v pěst, zvedáním ramen.

Někteří lidé s koktavostí doprovázejí svoji promluvu jemným pohybem prstu/prstů ruky nebo dolní končetiny a tím podporují přirozený klidný rytmus svého mluveného projevu tak, aby minimalizovali dysfluence a nadměrnou námahu.

Psychická tenze

Psychická tenze představuje emocionální reakci na dysfluenci – to, co sám člověk s koktavostí cítí a prožívá při svých potížích s řečí – nepříjemné pocity, vyvedení z míry, obavy z komunikace. Obavy z komunikace, obavy ze ztráty kontroly nad svou řečí mohou vyústit ve vyhýbavé chování. Člověk s koktavostí se pak vyhýbá pro něj problémovým hláskám, problémovým slovům, která mu činí obtíže, slova nahrazuje jejich opisem, mění pořádek slov ve větě, přidává slova, která se mu vyslovují snadněji. Vyhýbá se pro něj komunikačně obtížným situacím, příp. upřednostňuje písemnou formu komunikace.

Jak mluvit se studentem, který koktá

  • Naslouchejte pozorně a počkejte, až student dokončí, co chce říct.

  • Při komunikaci udržujte zrakový kontakt.

  • Překonává-li student těžkou dysfluenci, zachovejte klid a vždy vyčkejte, až promluvu sám dokončí. Zrakový kontakt stále udržujte.

  • Poskytněte dostatek času na dokončení promluvy.

  • Nedokončujte slova/věty za studenta.

  • Vyhněte se radám typu: „Nadechněte se.“ „Uvolněte se.“ „Řekněte to ještě jednou.“ Jakmile tyto rady doporučíte, zpravidla se promluva studenta zhorší.

  • Sami mluvte velmi klidným tempem řeči.

  • Častěji zařaďte pauzu, tím dáte studentovi prostor se vyjádřit.

  • Během zkoušky, bude-li to potřeba, umožněte studentovi odpovídat písemnou formou.

 

V případě, že Vaši výuku navštěvuje student s koktavostí, obraťte se, prosím na nás.

Afázie


Afázie je získaná porucha produkce a porozumění mluvené a psané řeči. Vzniká při ložiskovém poškození mozku. Tato těžká porucha komunikace může mít velmi variabilní klinický obraz. Stupeň poruchy může být různý v závislosti na rozsahu mozkového poškození a na tom, které části mozku byly onemocněním zasaženy.

Nejčastější příčinou afázie jsou cerebrovaskulární onemocnění, zejm. náhlé cévní mozkové příhody. Kromě vaskulárních příčin vznikají afázie i na základě jiných ložiskových lézí mozku, např. mozkové nádory, úrazy a poranění mozku, zánětlivých onemocnění mozku (encefalitidy, meningitidy, meningoencefalitidy), intoxikace mozku.

V případě, že Vaši výuku navštěvuje student s afázií, obraťte se, prosím na nás.

Afázie se dělí na několik typů a syndromy afázie vykazují různé specifické jazykové deficity. Mezi příznaky afázie patří: porucha plynulosti řeči, porucha pojmenování, porucha porozumění mluvené řeči, agramatismus, parafázie a perseverace. Vyskytují se získané poruchy čtení a psaní (alexie a agrafie) i specifické obtíže v kognitivních funkcích.

Přítomna může být apraxie – získaná porucha schopnosti vykonávat naučené pohyby, zejm. složitější a účelné pohyby (odemknout dveře, obléknout se apod.), na neurogenním podkladu v důsledku ložiskové léze korových a podkorových oblastí mozku.

 

Poruchy hlasu


Nejčastějším symptomem poruch hlasu je chrapot až bezhlasí. Dalšími příznaky jsou hlasová únava, snížený hlasový rozsah, kratší fonační doba, hlas se šelestem, zlomy ve výšce a síle hlasu, hlas tvořený s vypětím, třes hlasu.

Příčinami poruch hlasu mohou být, mimo jiné:

  • zánětlivá onemocnění hrtanu (laryngitida),

  • hlasivkové uzlíky, cysty, polypy, nádory hlasivek,

  • poruchy inervace hrtanu při dysartrii,

  • neurogenní degenerativní onemocnění (např. Parkinsonova choroba, myasténia gravis),

  • endokrinní onemocnění,

  • psychogenní poruchy hlasu při úzkostech, depresích,

  • poranění hrtanu,

  • nesprávné hlasové návyky, přemáhání hlasu,

  • pobyt a promluva v nadměrně hlučném/prašném prostředí,

  • kouření.

V případě, že Vaši výuku navštěvuje student s poruchou hlasu, obraťte se, prosím na nás.

Dysartrie


Dysartrie je porucha motorické realizace řeči, která vzniká na podkladě organického poškození nervové soustavy, v pozadí dysartrie je vždy neurologické onemocnění. V různé míře a variabilitě je narušena inervace svalů kteréhokoli subsystému, který se podílí na motorické realizaci mluvené řeči. Narušena je respirace (dýchání), fonace (tvorba hlasu), artikulace (vyslovování – narušení motoriky rtů, jazyka, měkkého patra, dolní čelisti), rezonance (ozvučení v nadhrtanových dutinách) a prozódie (melodie a tempo řeči, pauzy, hlasitost, přízvuk, rytmus). Při dysartrii se nevyskytují poruchy rozumění řeči. Dysartrie je jedním ze symptomů neurogenní poruchy hybnosti – mozkové obrny (u ¾ osob s mozkovou obrnou).

V případě, že Vaši výuku navštěvuje student s dysartrií, obraťte se, prosím na nás.

Pracovníci


Koordinátor pro studenty s narušenou komunikační schopností

na všech fakultách UP

Mgr. Martin Kozel
martin.kozel@upol.cz

Kontakt


Centrum podpory studentů se specifickými potřebami

Mgr. Lucie Flekačová, Ph.D.
pověřena vedením CPSSP

+420 585 635 312
lucie.flekacova@upol.cz

Kde nás najdete


Pedagogická fakulta
Žižkovo nám. 5
771 40 Olomouc

Fakulta tělesné kultury UP
Tř. Míru 117
771 11 Olomouc

Spolupracujeme


Logo Olomouc
Logo Olomoucký kraj
Logo EU + MŠMT

©  Centrum podpory studentů se specifickými potřebami | administrace.

Nahoru