Nevím, jak se učit

Jak se učit efektivně: Najděte svůj styl

Vysoká škola přináší nové výzvy, zejména v podobě vyšší míry samostudia, než na jakou jste byli zvyklí na střední škole. Možná už máte osvědčenou metodu, která vám vyhovuje, nebo si naopak uvědomujete, že dřívější přístup už nestačí. Efektivní učení je klíčem k úspěchu, ale neexistuje univerzální postup – každý student má jiné potřeby. Tato kapitola vám pomůže objevit strategie, jak se učit lépe a chytřeji.

„Učení je aktivní proces, který rozšiřuje vrozený genetický program a možnosti jedince; smyslem je přizpůsobování se novým situacím. Schopnost učit se lze rozvíjet až do nejvyššího stáří a lidé, kteří se soustavně učí, žijí déle.“ (Hartl, 2004)

Najděte svůj styl učení

Než začnete hledat ideální metodu, zkuste si odpovědět na následující otázky:

• Učím se lépe sám, nebo ve skupině?
• Jsem vizuální, sluchový, nebo kinestetický typ studenta?
• Potřebuji ke studiu klid, nebo mi vyhovuje, když se učím nahlas?

Vaše odpovědi vám mohou pomoci lépe porozumět, co vám sedí nejvíce. Pokud si nejste jistí, následující sekce vám přiblíží různé možnosti.

Sám nebo ve skupině?

Každá varianta má své výhody a nevýhody. Záleží na tom, co od učení očekáváte a co vám vyhovuje.

Výhody učení o samotě:

1. Flexibilita: Můžete si stanovit vlastní tempo a časový rozvrh.
2. Individualizace: Zaměříte se na oblasti, kde potřebujete více procvičovat.
3. Rozvoj nezávislosti: Naučíte se plánovat a organizovat své studium sami, což posiluje vaši odpovědnost.

Výhody učení ve skupině:

1. Spolupráce a sdílení: Výměna názorů a diskuze podporují hlubší pochopení látky.
2. Různorodost perspektiv: Získáte nový pohled na dané téma díky zkušenostem ostatních.
3. Podpora a motivace: Společné učení vás může motivovat, když ztrácíte chuť, a udržet vás na správné cestě.
4. Rozdělení úkolů: Pokud si témata rozdělíte, můžete ušetřit čas a efektivněji zvládnout velké množství materiálu.

Tipy pro efektivní skupinové učení:

• Optimální velikost skupiny: Ideálně 2–4 členové.
  • Dvojice: Výborné na vzájemné zkoušení.
  • Trojice: Skvělá na brainstorming a diskuze.
  • Čtyřčlenná skupina: Užitečná při složitějších tématech, kde je potřeba více pohledů.
• Pravidla: Domluvte se na dochvilnosti, respektu a koncentraci na studium. Nedodržení pravidel by mělo mít jasné následky.
• Rozdělení úkolů: Každý by měl mít stejný podíl práce, aby bylo učení spravedlivé a efektivní.

Brainstorming: Společná práce na nápadech

Brainstorming je technika, která existuje od 50. let 20. století a dodnes se úspěšně využívá ve firmách i při studiu. Proces má dvě fáze:

1. Sbírání nápadů: Cílem je volně generovat co nejvíce nápadů. Klíčem je otevřenost a absence kritiky – žádný nápad není špatný.
2. Hodnocení a rozvoj: Nápady se objektivně posuzují, vybírají se ty nejlepší a dále se rozpracovávají.

Použití brainstormingu ve studiu:

• Vyzkoušejte ho při skupinovém studiu, když hledáte řešení problému nebo si chcete udělat přehled o daném tématu.
• Pomůže vám získat nový pohled na problematiku a prohloubit porozumění.

Jaký je váš učební styl?

Každý z nás zpracovává informace jinak. Podle smyslové modality lze rozlišit tři základní učební styly:

1. Vizuál

• Nejlépe si pamatuje to, co vidí.
• Doporučené techniky:
  • Myšlenkové mapy, grafy a diagramy.
  • Barevné rozlišení textů nebo zvýrazňovače.
  • Použití kartiček s pojmy a definicemi.

2. Auditiv

• Informace si nejlépe zapamatuje poslechem.
• Doporučené techniky:
  • Poslouchání nahrávek přednášek.
  • Opakování učiva nahlas.
  • Učení ve dvojici nebo skupině, kde je možné diskutovat.

3. Kinestet

• Potřebuje propojit učení s pohybem nebo aktivitou.
• Doporučené techniky:
  • Učení při chůzi, pohupování na židli nebo gestikulaci.
  • Tvoření fyzických pomůcek, jako jsou modely nebo schémata.
  • Spojování učiva s konkrétními pohyby, která pomáhají při vybavování.

Pokud si nejste svým učebním stylem jistí, můžete kontaktovat Mgr. Szokalovou (lenka.szokalova@upol.cz), která Vás může na učební styl otestovat.

Nahlas, nebo potichu?

Forma učení může být závislá i na tom, jakým způsobem budete zkoušku vykonávat:

• Písemná zkouška: Zapisujte si informace během učení, protože psaní napomáhá lepšímu zapamatování.
• Ústní zkouška: Trénujte mluvení nahlas – to pomáhá nejen s vybavováním informací, ale také s jistotou při jejich prezentaci.

Tip: Při učení nahlas zapojujete více smyslů (zrak, sluch, řeč), což zvyšuje šanci na zapamatování.

Druhy učení: Pasivní vs. aktivní přístup

Existují různé způsoby učení, které můžeme rozdělit na:

1. Asociační učení (zpaměti)

• Zaměřeno na zapamatování jednoduchých informací, jako jsou data, vzorce nebo slovíčka.
• Výhody:
  • Rychlé a efektivní při menším množství učiva.
• Nevýhody:
  • Omezené na jednoduchá témata, informace se snadno zapomínají.

2. Učení elaborací (zpracováváním)

• Snažíte se látku pochopit a propojit s dalšími informacemi.
• Výhody:
  • Větší hloubka porozumění a lepší zapamatování.

Metody elaborace podle Hofmana a Löhleho:

• Formální elaborace: Čtení textu, opisování, podtrhávání klíčových částí.
• Sémantická zběžná elaborace: Shrnutí textu vlastními slovy, škrtnutí nadbytečných částí, formulace vlastních otázek.
• Sémantická zevrubná elaborace: Hledání souvislostí s osobními zkušenostmi, vytváření recenzí, zamýšlení se nad využitím učiva.
• Elaborace ve skupině: Diskuze o tématu, vysvětlování látky někomu jinému, příprava prezentací.

Experimentujte s různými technikami a styly učení. Zjistěte, co vám nejvíce vyhovuje, a kombinujte různé přístupy. Aktivní a promyšlené učení vám pomůže nejen během zkouškového období, ale i při budování znalostí, které využijete v praxi.

Paměťové techniky jsou mocným nástrojem, jak si efektivně zapamatovat důležité informace. Jejich využití přináší nejen lepší výsledky při učení, ale také úsporu času. Vyberte si techniku, která Vám nejvíce vyhovuje, a zkuste ji zařadit do své běžné praxe. Může se stát, že zjistíte, jaké možnosti skrývá Vaše paměť, a učením se budete bavit. Nezapomeňte na klíčový princip těchto metod: čím více zapojíte představivost a čím absurdnější, vtipnější nebo emotivnější spojení vytvoříte, tím lépe si informace zapamatujete, jako například:

Metoda loci (technika míst)

Spojte učivo s dobře známou trasou (např. domov, cesta do práce). Vyberte si výrazné body na trase a propojte je s pojmy pomocí představivosti. Čím bizarnější, tím lepší.

Technika příběhů (řazení)

Vymyslete příběh, ve kterém použijete klíčová slova. Příběh funguje jako lepidlo pro paměť, čím vtipnější nebo emocionálnější, tím účinnější.

Technika obrazových čísel (pro zapamatování čísel)

Každé číslo přiřaďte k nějakému obrazu (např. 3 = želízka, 8 = sněhulák). Obrazy propojte do příběhu, který odpovídá číselné řadě.

Zapamatování jmen

Spojte jméno osoby s jejím vzhledem nebo charakteristikou. Přetvořte jméno na obraz a spojte ho s výrazným rysem osoby (např. Jaroslav = jaro, Hrachovec = hrách).

Techniky pro cizí slovíčka

Hledejte asociace mezi slovíčky v cizím a rodném jazyce. Vytvořte si příběh, který spojuje obě slova, a zjednoduší zapamatování.

Akrostika

Vytvořte větu, kde počáteční písmena slov odpovídají klíčovým pojmům, které si chcete zapamatovat (např. „Eva Hodila Granát Do Atomové Elektrárny“ pro struny kytary).

Zdroje:

HARTL, Pavel. Stručný psychologický slovník. Praha: Portál, 2004, 311 s. ISBN 8071788031.

HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Velký psychologický slovník. Praha: Portál, 2010, 797 s. ISBN 978-80-7367-686-5.

POK, Jakub. Tajemství dobré paměti. 7 praktických ukázek, jak si okamžitě zlepšit paměť o 100 %. E-book, zbytek neuvádí 

PRŮCHA, Jan. Psychologie učení: teoretické a výzkumné poznatky pro edukační praxi. Praha: Grada, 2020, 268 s. Psyché. ISBN 978-80-271-2853-2.

STENGER, Christiane. Jak si vybudovat fantastickou paměť. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3776-8

ŠNAJDROVÁ, Lenka. Jak si zlepšit paměť a koncentraci. Mozkocvična do kapsy. Praha: Grada, 2016, 128 s. ISBN 978-80-247-5793-3.
Velká kniha technik učení, tréninku paměti a koncentrace. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3023-3. 

KRENGEL, Martin. Tajemství efektivního učení: Dvakrát lepší výsledky s polovičním úsilím. Grada, 2015. ISBN 978-80-247-9896-7.