Jedním z primárních důsledků spojených se zrakovým postižením jsou limity v orientaci v prostředí, které mohou negativně ovlivnit samostatnost studenta, případně i jeho dochvilnost či flexibilitu při změně prostředí.
Se zrakovým postižením souvisí významný informační deficit, který se nejčastěji projevuje nemožností pracovat s běžnými materiály a potřebou jejich modifikace do zvětšené podoby, do Braillova písma, do elektronické podoby či do podoby reliéfní grafiky. Informační deficit může současně souviset i s menší sociální zkušeností a nedostupností neverbálních informací.
Nepříjemným aspektem zrakového postižení může být i absence zrakového kontaktu.
Významným způsobem ovlivňuje výuku a plnění studijních povinností pomalejší pracovní tempo a rychlejší unavitelnost, které jsou důsledkem ztráty či omezení zrakové percepce. Důsledkem zrakového postižení je rovněž zhoršená adaptabilita na změnu podmínek, prostředí, charakteristická je rovněž citlivost na dodržování zásad zrakové hygieny.
Zraková vada je někdy nápadná, jindy si jí nemusíme ani všimnout. Ne vždy platí, že čím více dioptrií člověk má, tím hůř vidí. Některým slabozrakým dioptrické brýle nepomáhají. Někteří jsou citlivější na silné osvětlení (hovoříme o světloplachosti), u jiných se naopak výrazně zhorší vidění při nízké intenzitě osvětlení (hovoříme o šerosleposti). Přizpůsobení na změnu osvětlení může slabozrakým trvat velmi dlouho. Výjimečně se můžeme setkat s člověkem, který vůbec nerozlišuje barvy, vidí černobíle. Častá je ale porucha rozlišování některých barev.
Snížená zraková ostrost a omezení zorného pole způsobují slabozrakým mnoho praktických obtíží. Člověk se zúženým zorným polem má sníženou schopnost orientace v prostoru, při svém pohybu užívá bílou hůl. Někdy, při zachované zrakové ostrosti, může číst i běžný text. Při nízké zrakové ostrosti bývají problémy se čtením, rozlišováním drobných předmětů a s poznáváním lidí.
V dobře známém prostoru se slabozraký pohybuje zpravidla bez obtíží a bezpečně. V novém neznámém prostředí může mít ale velké potíže při orientaci a může potřebovat naši pomoc.
Vzhledem k důsledkům zrakového postižení, v návaznosti na typ a stupeň postižení, je pro studenty se zrakovým postižením zpravidla charakteristická zvýšená potřeba podpory.
nevidomí jsou zcela normální lidé, kteří mají různé přednosti i nedostatky jako každý jiný
při setkání s nevidomým se chovejte přirozeně a nenuceně, pomozte tam, kde je to nutné, pomoc však nevnucujte
nevidomého pozdravte vždy sami jako první
vstoupíte-li do místnosti, kde se nachází nevidomý, dejte o sobě vědět (a to i v případě, že místnost opouštíte)
záležitosti vždy řešte se studentem se zrakovým postižením, nikoli jeho průvodcem – průvodce nevidomého pouze doprovází, nezastupuje jej při jednání
vyvarujte se projevům soucitu
když budete nevidomého doprovázet delší dobu, popište mu hlavní rysy okolí, vybavení místnosti a osoby, které se kolem nacházejí. Při popisování se nemusíte vyhýbat optickým dojmům a barvám
při realizaci exkurzí, praxí či jiných záležitostí, kde je potřeba, aby student se zrakovým postižením nastoupil do dopravního prostředku, jděte vždy první; při usedání na sedadlo položte nevidomému ruku na opěradlo; při nástupu do auta položte nevidomému ruku na horní rám dveří
když se nevidomý ocitne kdekoliv v budově, na ulici, na nádraží apod. v orientačních těžkostech, zeptejte se ho, zda mu můžete nějak pomoci
Mgr. Lucie Flekačová, Ph.D.
lucie.flekacova01@upol.cz
Mgr. Hana Karunová, Ph.D
hana.karunova@upol.cz
Centrum podpory studentů se specifickými potřebami
Mgr. Lucie Flekačová, Ph.D.
pověřena vedením CPSSP
Pedagogická fakulta
Žižkovo nám. 5
771 40 Olomouc
Fakulta tělesné kultury UP
Tř. Míru 117
771 11 Olomouc
© Centrum podpory studentů se specifickými potřebami | administrace.