Studenti s jinými obtižemi

Koktavost, neboli balbuties, patří k nejzávažnějším poruchám řečové schopnosti. Jejím nejviditelnějším příznakem jsou nedobrovolné a nekontrolovatelné dysfluence při mluvení. Ty jsou obvykle doprovázeny nadměrnou námahou při artikulaci a psychickou tenzí během promluvy.

Dysfluence mohou mít podobu opakování částí slov, slabik, celých slov, slovních zvratů (do-do-dobrý) nebo prodlužování hlásek, slabik (ddddobrý) nebo se v řečovém projevu člověka s koktavostí mohou objevit nápadné a nepřirozené tiché pauzy, přerušovaná slova nebo vsuvky (ehm, ee). Dotyčný se může vyhýbat slovům s obávanou hláskou a dané slovo vyjadřuje opisem.

Nadměrná námaha se projevuje zvýšeným svalovým tonem v oblasti krku a obličeje, ztrátou zrakového kontaktu, mhouřením očí, mrkáním, neběžnými pohyby hlavou, třesem rtů, kýváním a kolébáním se ze strany na stranu, přešlapováním apod.

Psychická tenze představuje emocionální reakci na dysfluenci (to, co sám člověk s koktavostí cítí a prožívá při svých potížích s plynulostí řeči) – nepříjemné pocity, vyvedení z míry, obavy z komunikace (tyto obavy mohou vyústit k vyhýbání se mluvenému kontaktu a k upřednostňování písemné formy komunikace).

Jak mluvit s člověkem, který koktá:

Afázie je získané narušení komunikační schopnosti zasahující expresivní, receptivní, mluvenou i psanou řeč a v různé míře i všechny jazykové roviny. Vzniká při ložiskovém poškození mozku. Nejčastější příčinou afázie je cévní mozková příhoda, dále úrazy a poranění mozku, mozkové nádory, encefalitida, meningitida, degenerativní onemocnění mozku (např. Alzheimerova choroba, demence), intoxikace mozku.

Afázie se dělí na několik druhů a její projevy jsou různorodé. Může se jednat o poruchy plynulosti řeči, poruchy pojmenování, objevují se řečové automatismy (mimovolní, stereotypní opakování slabik, slov, neologismů nebo frází), ulpívání na slovu, poruchy syntaktické struktury (nejčastěji poruchy skloňování a časování), deformace slov i vět různého typu a stupně, poruchy porozumění, poruchy čtení a psaní, používání novotvarů.

Projevy jsou velice variabilní. Organizace výuky a případná doporučení je lepší řešit individuálně dle potřeb studenta. V případě, že Vaši výuku navštěvuje student s afázií, obraťte se prosím na nás.

Dysartrie je porucha motorické realizace řeči na základě organického poškození centrální nervové soustavy. Narušeno je vyslovování (vzhledem k narušení motoriky rtů, jazyka a měkkého patra), dále dýchání, tvorba hlasu, rezonance a prozódie (přízvuk, melodie řeči, tempo řeči, pauzy i hlasitost). Dysartrie se objevuje zhruba u ¾ lidí s poruchou hybnosti.

V případě, že Vaši výuku navštěvuje student s afázií, obraťte se prosím na nás.

Nejčastějším symptomem poruch hlasu je chrapot až bezhlasí.

Dalšími příznaky jsou pocit sucha v krku, hlasová únava, snížený hlasový rozsah, kratší fonační doba, hlas se šelestem, variabilita výšky a síly hlasu, hlas tvořený s velkým tlakem a vypětím, třes.

Příčinami poruch hlasu mohou být, mimo jiné:

Jde o nesprávnou výslovnost jedné nebo více hlásek. V běžné řeči známe pojmy jako „šlape si na jazyk“, „šišlá“, „ráčkuje“.

Nesprávná výslovnost se vyskytuje zejména u dětí. Avšak i dospělý člověk může některé hlásky vyslovovat nesprávně.

Nesprávné je strkat jazyk mezi zuby při výslovnosti sykavek (a samozřejmě i jiných hlásek), vyslovovat hlásku L s jazykem dole, vyslovovat hlásku R a Ř tzv. velárně (vzadu, „francouzské R“).

S nesprávnou výslovností Vám pomůže logoped i v dospělém věku.

Student s nesprávnou výslovností ve výuce:

Student se schizofrenií ve výuce:

Depresivní fáze

Manická fáze

Student s bipolární afektivní poruchou ve výuce:

Osoby s tímto onemocněním jsou léčeny psychofarmaky/psychosociální terapií, předpokládá se, že příznaky nemoci jsou tak oslabeny.

V případě výskytu depresivní fáze, studenta omluvíme z výuky, neklademe na něho zvýšené nároky, tolerujeme pomalejší pracovní tempo, neochotu mluvit. Deprese není lenost. Vyhýbáme se poznámek a ironie na jeho osobu. V období depresivní fáze je člověk pasivní, nesplní zadané úkoly. Pro splnění úkolu stanovíme více kratších časových úseků. Aktivity nabízíme, nenutíme dotyčného, případné odmítnutí respektujeme. V případě manické fáze dbáme na prevenci úrazů, chybných euforických rozhodnutí.

Depresivní nebo manickou fázi může vyvolat ponocování před zkouškami, večírky, situace spojená s výraznými emocemi (neúspěch u zkoušky, naopak úspěch u zkoušky).

Sebevražda, zneužívání alkoholu a dalších návykových látek, finanční problémy a problémy se zákonem, úrazy a zdravotní problémy, pracovní a vztahové problémy.

Projevy poruchy

Obsese jsou vtíravé, úzkost budící myšlenky, kompulze je nutkavé chování většinou užívané ke zbavení se nutkavé myšlenky. Dotyčný si uvědomuje absurdnost svých myšlenek i chování, ale nedokáže se jim bránit. Hlavním rysem všech těchto příkladů je, že člověk cítí silné nutkání provést konkrétní čin, který uskuteční i přes svůj odpor a navzdory vědomí, že je to nesmyslné nebo přinejmenším nepřiměřené.

Příklad

„Když se pokaždé v kuchyni neotočím o 360 stupňů (kompulze), něco se zítra stane (obsese). Co když jsem gay (obsese)? Co když nemiluji svou dívku (obsese)? Pokud třikrát nahlas nevykřiknu (kompulze) když vycházím z domu, něco se stane mým blízkým (obsese).“

Student s OKP ve výuce:

Student s touto poruchou se nemusí soustředit na výuku, ale je zaneprázdněn svými myšlenkami. Nedělá to naschvál.

Důležité je předcházet stresu, dělat mu plány činností i plány krizových situací (krizová situace znamená pro každého pacienta něco jiného). Pedagog může vysvětlit příčinu nezdaru (nezdar jako stresová situace) a pomoci studentovi předcházet případnému neúspěchu.

Pozor na vmanipulování do obsesí a kompulzí, př. pokud člověk bude vyžadovat neustálé ujištění, že zamkl, že zde nejsou žádné smrtelně nakažlivé nemoci apod. a Vy ho ujišťovat budete, podporujete tím OKP. Domluvte se na tom, co učiníte kdykoliv bude vyžadovat ujištění.