Obtížně pracuji s textem


Jak si správně vybrat text?

Určitě znáte každý ten pocit, když je před Vámi velké množství materiálů, textů, knih, skript a nevíte, jak se v nich zorientovat? Nejprve je nutné si určit, který text je pro Vás užitečný, abyste nebyli zahlceni tím, s čím pracovat nemusíte/co číst nemusíte.

  1. Jak rozpoznat to, který text je pro Vás vhodný? Co je pro Vás důležité a užitečné a co číst už nemusíte?

Nejdříve si položte tyto otázky:

  • Jsou informace v textu aktuální a pocházejí z důvěryhodných zdrojů?
  • Jsou v textu/knize/skriptech atd. uvedeny všechny důležité informace? (tzn. obsah, rejstřík, krátká a užitečná shrnutí, nadpisy, zdroje a doporučená literatura)
  • Je autor/ka odborníkem v oboru?
  • Je text přehledně strukturovaný?
  • Jsou podávané informace formulovány výstižně?
  • Obsahuje text vizuálně zpracované informace (např. grafy, myšlenkové mapy, časové osy atd.)
  • Zahrnuje text i praktické příklady?
  • Jsou obsaženy kontrolní otázky a úkoly vztahující se k textu? (Reinhaus, 2013)

 

  1. Jak se rychle zorientovat v textu? Jak najít důležitá místa?

Zaměřte se na obsah, rejstřík, nadpisy, zvýraznění, výčty, shrnutí, tabulky, schémata, grafy a zapište si čísla stránek, na které se chcete podrobněji zaměřit (Reinhaus, 2013).

 

  1. Jak si ušetřit čas zdlouhavým čtením?

Existuje mnoho způsobů, jak efektivně a rychle přečíst text. Je možné využít techniku rychločtení (angl. Speed Reading):

 

  1. Můžete postupovat podle metody 3-2-1 trenéra Christiana Grüninga (2009):
    1. Při čtení používejte ukazováček a sledujte s ním řádek. Při čtení budete tak sledovat pohyb prstu a vyvarujete se opakovaného čtení stejného textu.
    2. Nyní budete potřebovat stopky a libovolný text. Časomíru si nastavte na 3 minuty.
  • Označte si místo, od kterého začnete číst.
  1. Odstartujte stopky ve chvíli, kdy začnete číst od vybrané pasáže textu. Po uplynutí 3 minut si zvýrazněte místo, kde jste skončili.
  2. Nyní si zkraťte časový limit na stopkách na 2 minuty a stejnou pasáž textu zkuste přečíst znovu. Po 2 minutách přestaňte číst. Ukazováčkem se snažte pohybovat rychleji a text čtěte tak dlouho, dokud se Vám nepovede text přečíst za 2 minuty.
  3. Po zvládnutí přečtení textu za 2 minuty si časový úsek zkraťte na 1 minutu. Postup opakujte stejným způsobem jako doposud, dokud nezvládnete text přečíst za 1 minutu. Váš pohyb ukazováčkem musí být nyní 3x rychlejší. Je důležité, abyste tuto metodu neustále trénovali, aby si mozek zvykl na to, že budete pohledem zachycovat více slov najednou. Současně se vyhnete opakovanému čtení stejných částí textu.
  1. kurzorické čtení textu. Při kurzorickém čtení zachycujte důležité pojmy v textu, které si označujte či zvýrazňujte již v průběhu čtení. Meier (2009) uvádí dvě techniky:
  2. ostrůvková technika − omezujete se na to, že se zabýváte místy, kde lze očekávat důležité informace, které jsou obvykle uvedeny na začátku textu a v závěru. V každé kapitole i podkapitole naleznete zpravidla důležité informace na jejím začátku nebo na konci.
  3. slalomové čtení − stránku vždy přelétněte očima šikmo zleva doprava a zpátky, ale nečtěte celé řádky. To, jaký text zachytíte, je čistě náhodné.

 

  1. skimming (tzv. prolistování textu) – cílem metody je získat základní přehled o obsahu textu a rozpoznat hlavní myšlenky textu. Metodu je vhodné využít tehdy, pokud máte k dispozici množství obsáhlých textů (např. studium odborných zdrojů a literatury) a na jejich prostudování máte omezený čas. Tuto metodu není vhodné aplikovat na čtení beletrie.

Jak postupovat při užití této techniky?

  1. Vyberte si nejlépe delší odborné texty zabývající se vybraným tématem (např. výzkumné zprávy, učebnice, odborná literatura).
  2. Jakmile máte před sebou vybraný text, pročtěte si podrobněji jeho úvodní části tak, abyste pochopili hlavní myšlenku.
  • Ve chvíli, kdy je Vám téma dostatečně známé, pokračujte čtením pouze prvních vět každého odstavce, kde jsou často umístěné hlavní myšlenky daného odstavce.
  1. V odstavcích hledejte klíčová slova nebo znaky (např. čísla, jména, názvy, data), které se Vám zdají podstatné.
  2. Pokud se v textu začínáte ztrácet, začněte sledovat i poslední věty v jednotlivých odstavcích.
  3. Pokud se i nadále v textu těžko orientujete a hlavní myšlenka Vám stále uniká, zpomalte a začtěte se do odstavce hlouběji.
  • Stejně jako jste se věnovali úvodní části, je důležité zaměřit svou pozornost i na závěrečnou část, která také často obsahuje podstatné informace a shrnutí (Sieglová, 2019).

 

  1. scanning (tzv. prohledávání textu) – tato metoda je vhodná pro zvýšení efektivity v rámci výzkumné činnosti nebo pro studijní účely. Cílem je vyhledat v textu konkrétní informace (např. název, jméno, heslo, numerický údaj nebo důkaz pro vlastní tvrzení či hypotézu).

Jak postupovat při užití této techniky?

  1. Vyberte si takové odborné texty, které obsahují Vámi požadované informace (např. výzkumné zprávy, odborné statě, encyklopedie, statistiky nebo jinou referenční literaturu, učebnice, povinnou literaturu k předmětu).
  2. Nyní si odpovězte na otázku, jaký je Váš cíl? Je třeba vědět, proč danou informaci hledáte a za jakým účelem.
  • Vymezte si obor nebo specializovanou oblast, do které potřebné informace zapadají, a následně určete tematické okruhy a sepište si seznam klíčových slov.
  1. Jak najdete zdroje, ve kterých je obsažena Vámi hledaná informace?
    • Můžete využít internet a pracovat s klíčovými slovy. Nezapomínejte však na důvěryhodnost zdroje (např. není vhodné využívat wikipedii, šedou literaturu…) a získané informace si ověřujte.
    • V rámci internetu lze využít i veřejně přístupné online encyklopedie, jejichž obsah je nutné si taktéž ověřit.
    • Důvěryhodným zdrojem jsou také veřejné, odborné nebo školní knihovny, jejichž výhodou je, že mají k dispozici takové zdroje, které prošly recenzním nebo jiným hodnotícím řízením. Převážná většina knihoven má dostupné online katalogy, které Vám pomohou urychlit vyhledávání.
  2. Po vybrání vhodného zdroje se zaměřte na jeho obsah, kde jsou uvedeny názvy všech kapitol a podkapitol, ve kterých je možné najít hledanou informaci. Také věnujte pozornost rejstříku a přílohám. Je pravděpodobné, že v závěru textu spíše naleznete řešení jednotlivých úkolů či důkazy pro určitá tvrzení. Oproti tomu argumenty k důkazům hledejte naopak v hlavních částech.
  3. Technikou scanning dochází k aktivizaci periferního vidění, v rámci něhož v textu vyhledáváte typické znaky vybraných klíčových slov (např. čísla, velká písmena aj.) (Sieglová, 2019).

Jak pracovat s textem?

Níže uvádíme vybrané techniky, rady a tipy, jak co nejefektivněji pracovat s textem.

1.      I.N.S.E.R.T. (Interactive Noting System for Effective Reading and Thinking) – jedná se o systém, kdy si do textu vkládáte značky, které Vám zajistí efektivnější porozumění textu a přemýšlení o jeho obsahu. V průběhu čtení si zapisujte na okraj textu poznámky a používejte při tom následující značky:

označuje Vám již známou informaci

informace je v rozporu s tím, co vím, co si myslím a co jsem slyšel

+

zcela nová informace

?

informace, kterou potřebujete více prozkoumat, ještě danému tématu nerozumíte

Je nutné, abyste byli v průběhu čtení neustále aktivní. Text je třeba číst důkladně a pozorně, protože je potřeba se nad textem zamýšlet a analyzovat tak každou informaci, abyste získali odpovědi na své otázky. (Grecmanová, Urbanovská, 2007)

2.      PQ4R – tato metoda je určena pro důkladné čtení textu, kdy si potřebujete učivo zapamatovat, ne jenom letmo přečíst. Je taktéž známá pod názvem SQ4R (survey – question – read – reflect – recite – review). Metoda se skládá z 6 kroků:

                    i.            Preview – text nejprve „proleťte“ očima, abyste si udělali přehled, o čem pojednává. Může se jednat o kapitolu z knihy, novinový článek, zápisky z přednášek. Není vhodné touto metodou zpracovávat celou knihu, byli byste potom zahlceni velkým množstvím informací. Během pročítání si označte odstavce (úseky textu), které spolu souvisejí. Postupujte následně v dalších krocích:

                  ii.            Question – k jednotlivým odstavcům (úsekům textu) tvořte otázky, které Vám zároveň budou nápomocné pro strukturování textu a uvědomování si Vašich mezer. Velkou pomůckou může být, když si ke každému odstavci vymyslíte nadpis.

                iii.            Read – následně si pečlivě přečtěte jednotlivé odstavce a zároveň si zkuste odpovědět na Vámi položené otázky.

                iv.            Reflect – v tomto okamžiku se již začínáte podrobněji zamýšlet nad textem, budeme jej tzv. reflektovat. Zkuste textu porozumět, případně si vymyslet i nějaké příklady tak, abyste si vytvořili vzájemné souvislosti. Pokud Vám zbývají ještě nějaké nezodpovězené otázky, napište si je bokem, budete se k nim znovu vracet po skončení metody.

                  v.            Recite – nyní se pokuste shrnout vlastními slovy, o čem vybraná část textu pojednává a současně se pokuste zodpovědět na všechny dříve formulované otázky. Pokud neznáte odpověď na všechny otázky, projděte si znovu vybrané části textu. Ku pomoci Vám může být přednes získaných informací další osobě.

                vi.            Review – na závěr se pokuste shrnout základní body textu. Nejdříve shrňte body jednotlivých odstavců a poté se zaměřte na shrnutí celého textu. Opět si odpovězte na všechny Vámi formulované otázky. Zařaďte si hlavní myšlenky z textu do širšího kontextu (např. historické, politické události…). Díky tomuto postupu si informace lépe vštípíte do hlavy.(Kolektiv autorů, 2009)

Vedle metody PQ4R existují také další metody, které se navzájem odlišují malými detaily.

3.      PQRST – opětovně se jedná o metodu, která se zaměřuje na porozumění textu. Tato metoda je velmi podobná metodě SQ3R, stejně jako PQ4R.

                    i.            Preview – cílem je získat si přehled o tématu a obsahu textu, můžeme se více zaměřit na úvodní kapitolu a závěr.

                  ii.            Question – v této fázi si klademe otázky vztahující se k textu, na které chceme získat odpověď. Otázky si zapište na papír.

                iii.            Read – v průběhu čtení se zaměřte na názvy jednotlivých kapitol a podkapitol, poté začněte číst úvodní odstavce a hledejte hlavní myšlenky textu. Soustřeďte se také na zvýrazněné části textu. Na konec si přečtěte závěr každé kapitoly. V průběhu práce s textem si můžete zaznamenávat poznámky k textu. Zapište si rovněž otázky, na které jste nenalezli odpověď nebo takové pojmy či termíny, které jsou Vám nejasné.

                iv.            Summary – v této fázi zrekapitulujte obsah studovaného textu a shrňte získané poznatky.

                  v.            Test – na závěr si ověřte, zda jste textu správně porozuměli, a to skrze odpovědi na Vámi předem položené otázky. Můžete si udělat také vlastní kvíz či test, nebo si zodpovězte otázky, pokud jsou uvedeny na konci kapitoly/úseku textu. (Sieglová, 2019)

4.      SQ3R – tato technika se skládá z 5 kroků:

                    i.            Survey – stejně jako v předchozích technikách, vytvořte si obecný přehled (prozkoumejte název knihy, abstrakt, obsah, úvod, závěr, použité zdroje…).

                  ii.            Question – ptejte se! Vymyslete si otázky, které Vás zajímají a hledejte na ně postupně odpověď v textu.

                iii.            Read – začněte číst text a průběžně si dělejte poznámky.

                iv.            Recite – zrekapitulujte si nejdůležitější body. V této fázi byste již měli být schopni o tématu sami hovořit a uvést hlavní myšlenky.

                  v.            Review – celkové shrnutí textu, ústní rekapitulace. Postupně si projděte znovu nadpisy, hlavní body, zvýrazněné pasáže a Vaše poznámky. (Kossak, 2012)

5.      Podvojný deník – vyberte si Vámi zvolený text a ten si přečtěte. Vezměte si čistý papír/sešit a ten si rozdělte svisle na dvě poloviny. Vlevo si zapište vše, co Vás v textu zaujalo. Mějte však na paměti, abyste ke každému odstavci přiřadili minimálně jednu Vaši myšlenku. Pokud jsou pasáže textu krátké, můžete je opsat doslovně, pokud jsou však delší, zvolte heslovitá označení. Vpravo uveďte důvod, proč Vás vybrané myšlenky zaujaly, jaké ve Vás probudily pocity, jaký k nim máte postoj, zda s nimi souhlasíte, či nikoli…

Jak si převést text do grafické podoby, aby se Vám lépe učilo?

Další možností, jak si informace uložit do dlouhodobé paměti, je využít metodu vizualizace, tedy grafického znázornění informací. Velkým benefitem tohoto zpracování textu je již samotný proces jeho vytváření, jelikož si tak později dokážete lépe vybavit asociace s ním spojené. (Hofmann, Löhle, 2017) Zde Vám představujeme nejčastější způsoby grafického znázornění informací:

1.      Myšlenkové mapy (Mind Mapping) – myšlenková mapa nebo také mentální mapa je nástrojem holistického (celistvého) myšlení a zároveň obrazově vyjadřuje myšlení paprskovité. Díky tvorbě a práci s myšlenkovými mapami posilujete Vaše myšlení, kreativitu, tvorbu nápadů, zaznamenávání a zpracovávání informací. (Buzan, 2012) Skrze myšlenkové mapy vytváříte nelineární zápisky (tzn. zápisky, které nejsou v podobě slov, řádků a odstavců), které mohou představovat jakékoli struktury, diagramy apod. K čemu Vám práce s touto technikou grafického uspořádání informací pomůže? Je to prospěšné např. k:

–          vyřešení jakéhokoli problému rychlejší a efektivnější cestou;

–          nalezení ztracené myšlenky či souvislosti mezi několika prvky;

–          lepšímu zapamatování si informací a uspořádání si myšlenek do Vám pochopitelného celku. (Chytková, Černý, 2016)

A jak si takovou myšlenkovou mapu vytvořit? Můžete postupovat pomocí těchto kroků. Nebojte se experimentovat a být kreativní:

               i.             Nejdříve potřebujete téma. Vyberte si jakékoli, na kterém bude Vaše myšlenková mapa založená (např. plán na Vaše zkouškové období, obsah jakékoli knihy či konkrétního učiva atd.). Myšlenkovou mapu můžete vytvořit na cokoli, co potřebujete a co Vám přijde užitečné.

             ii.            Nyní potřebujete prázdný list papíru (nebo Vámi zvolenou aplikaci pro tvorbu elektronických myšlenkových map) a barevné fixy.

          iii.             Myšlenkovou mapu vždy vytvářejte v horizontální poloze papíru a začínejte přímo uprostřed.

           iv.             Doprostřed nakreslete zastřešující obrázek, který bude reprezentovat Vámi zvolenou oblast, téma, na které myšlenkovou mapu tvoříte (např. obrázek knihy, sešitu, rozvrhu, hodin atd.).

             v.            Obrázek označte a pojmenujte (např. můj plán zkouškového období).

           vi.             To, že jste začali mapu vytvářet uprostřed, vysílá Vašemu mozku signál, že má možnost svobodně rozvětvovat a vytvářet myšlenky do všech směrů. Tím podporujete přirozený způsob Vašeho myšlení.

         vii.            Dále si nakreslete z Vašeho centrálního obrázku tlusté barevné hlavní větve. Kreslete je zaoblené, aby se Váš mozek nenudil, používejte více barev.

      viii.             Každá hlavní větev bude mít jeden Váš nápad. Přidejte alespoň 5 nebo 6 hlavních větví. Tyto nápady zapisujte velkými písmeny a pouze ve formě klíčových slov (tzn., že každá větev bude obsahovat pouze jedno slovo, které vyjadřuje podstatu daného nápadu, myšlenky).

           ix.             Následně vytvářejte další větve a klíčová slova, jejich počet není nijak omezen. Používejte obrázky, barvy a buďte co nejvíce nápadití. Čím zajímavější pro Vás myšlenková mapa bude, tím lépe si informace v ní zapamatujete a snáze se Vám propojí. (Buzan, Goddard, Castañeda, 2017)

Pokud se rozhodnete pro tvorbu elektronických myšlenkových map, můžete si bezplatně stáhnout např. aplikaci pro jejich tvorbu s názvem XMind (https://www.xmind.net/). Aplikací pro tvorbu myšlenkových map existuje nespočet, najděte si takovou, která je Vám graficky i uživatelsky sympatická a v té pracujte.

2.      Volná vizualizace – obecně asi největším benefitem techniky vizualizace je její proces vytváření, kdy se zabýváte textem více do hloubky. Výsledný produkt vizualizace si můžete archivovat a pak si následně asociace s ním spojené snáze vybavovat. Volná vizualizace je nejjednodušší formou této techniky. Grafická znázornění vytváříte volně, jak Vás postupně napadají. Důležité zde je, že taková znázornění nalézáte. (Hofmann, Löhle, 2017) Níže Vám předkládáme krátký text, na základě kterého byla vytvořena grafická znázornění technikou volné vizualizace (viz obr. 1). Pamatujte, že v rámci této techniky se neřídíte téměř žádnými pravidly, ale procesem samotným a tvorbou jakýchkoli znázornění, které Vás k vybranému tématu napadají.

,,Kvalitní spánek spočívá ve střídání cyklu klidného a aktivního spaní. Klidný spánek se odehrává ve třech fázích v daném pořadí: N1 (ospalost), N2 (lehký spánek) a N3 (hluboký spánek). Pokud proces nic nenaruší, budete hladce přecházet z jedné fáze do druhé; mozek i tělo přitom budou vykonávat různé funkce v závislosti na vašich hodinách. Při přechodu z bdění do lehkého spánku strávíte ve fázi N1 jen pár minut, nicméně aktivita těla i mozku se zásadně změní: začne vám klesat tělesná teplota, svaly se uvolní a oči se budou pomalu pohybovat ze strany na stranu. V průběhu fáze N1 začínáte ztrácet povědomí o svém okolí, ale ze spánku vás lze snadno vytrhnout.“ (Panda, 2020, s. 92)

Obr. 1 Příklad volné vizualizace

 

3.      Grafy – tato forma vizualizace je vhodná pro takové texty, které obsahují mnoho faktických informací, souvislostí nebo vývoj. (Hofmann, Löhle, 2017)

4.      Vizualizace procesů – jak nám samotný název napovídá, takovouto technikou lze znázornit zejména procesy, a to skrze zavedené symboly. Každý symbol bude mít v rámci této vizualizace svůj význam. Pro inspiraci Vám předkládáme tyto symboly dle autorů Hofmann a Löhle (2017), ale můžete si vytvořit jakékoli jiné symboly, které pro Vás budou pochopitelné a zapamatovatelné:

               i.            

 
   

Obdélník se zaoblenými rohy může označovat začátek a konec procesu.

             ii.           

 
   

Pro větvení (např. výběr mezi ano/ne, větší/menší atd.), lze označit kosočtvercem.

          iii.             Přidáním klasického obdélníku přidáváte jednotlivé kroky procesu.

           iv.            

 
   

označení posloupnosti, návaznosti či sledu jednotlivých kroků můžete označit šipkou ve správném směru.

 
   

(Upraveno dle Hofmann, Löhle, 2017, s. 55)

5.      Časová osa – toto grafické znázornění je vhodné vytvářet, když zaznamenáváte chronologické údaje, vývoj děje, proces změny, posloupnost jevů. Pomocí časové osy také můžete plánovat různé aktivity, organizovat akce, projekty atd. Jsou užitečnou pomůckou pro názorné zapamatování si sledu událostí, významných milníků. Skrze časové osy si můžete lépe uvědomit souvislosti mezi minulými, současnými a budoucími událostmi. Obdobou ke grafickému znázornění skrze časové osy mohou být např. tabulky pro plánování různých událostí nebo také harmonogramy (např. školního roku). (Sieglová, 2019)

Úkol: Vyberte si libovolný text a na základě jeho obsahu vytvořte grafická znázornění podle volné vizualizace. Aplikujte dále na další způsoby vizualizace např. grafy, vizualizace procesů, časová osa.

Nevyhovuje Vám učit se samostatně?

Níže uvádíme přehled technik a doporučení pro práci a společné učení ve skupině.

1.      Čtení s předvídáním – v rámci této techniky je potřeba, abyste si předem připravený text rozstříhali na proužky. Následně jednotlivé proužky textu čtěte potichu a samostatně a zamyslete se nad tím, jak text může dále pokračovat. Svůj názor prodiskutujte ve dvojici/skupině. Poté si přečtěte další část textu a přemýšlejte, nakolik byla Vaše předpověď správná. Pokračujte ve čtení další části textu. (Sieglová, 2019)

2.      Řízené čtení – pokud Vám více vyhovuje učit se společně s ostatními spolužáky, je možné využít techniku řízeného čtení. Jeden z Vás si připraví text, který rozdělí na několik částí a ke každé části si dopředu připraví otázky nebo úkoly. Může se jednat o text odborný i umělecký. Ještě než si začnete text pročítat, můžete společně prodiskutovat, o čem text bude nejspíše pojednávat (např. se dle názvu zamyslet, kde se děj odehrává a proč). Poté začnete číst první část textu. Záleží na tom, co Vám více vyhovuje. Zdali čtení ve skupině či samostatně, potichu nebo nahlas. Následuje kladení otázek týkajících se přečtené části textu. Jakmile prodiskutujete danou pasáž, pokračujete dále v debatě ohledně obsahu následujícího úseku. Můžete se inspirovat těmito otázkami:

·         Jaké je hlavní téma?

·         Kdo, co, kdy, kde, jak, proč?

·         Jaká jsou klíčová slova?

·         Jak text bude navazovat na předchozí pasáž?

·         Odhadnete závěr textu?

·         Jaký závěr textu byste vymysleli Vy? Proč? (Grecmanová, Urbanovská, 2007)

3.      Klíčová slova – v rámci práce ve skupině zvolí vybraná osoba několik klíčových slov vztahujících se k textu (cca 4-5 klíčových slov, které napíše na papír/tabuli). Doporučuje se sdělit, o jaký typ textu se jedná (odborný, umělecký…). Poté ostatní diskutují ve skupině či dvojicích, v rámci jakých souvislostí se tato klíčová slova mohou v textu objevit. Po ukončení diskuze si text přečtěte a sledujte, do jaké míry Vaše domněnky korespondují se skutečným obsahem. S klíčovými slovy můžeme pracovat i jiným způsobem, a to tak, že si nejdříve přečtete text a poté zkusíte vymyslet klíčová slova. Můžete pracovat samostatně nebo ve skupině. (Zormanová, 2012)

4.      Párové čtení – tato metoda je doporučena pro práci s obtížnějším textem, zejména odborným. Párové čtení můžete využít ve skupině či pouze ve dvojici. Vybraná osoba si připraví text a rozdělí jej na několik částí (dle počtu osob ve skupině), se kterými pracujete ve dvojicích (např. rozdělte si vybranou kapitolu ve skriptech na dva úseky). Po rozdělení vybraného textu, začněte oba číst první úsek. Poté jeden z Vás po přečtení začne vlastními slovy vyprávět o tom, co se právě dočetl. Druhý ve dvojici současně kontroluje správnost sdělených informací a případně pokládá doplňující otázky. Následně přečtěte druhý úsek textu, tentokrát se však Vaše role vystřídají. Závěrem Vašeho snažení je společný dialog nad obsahem textu a tvorba takového zápisu, ze kterého se budete schopni informace naučit. Je možné si informace transformovat do vizuální podoby (např. myšlenkové mapy, plakát, leták …). (srov. Čapek, 2015; Grecmanová, Urbanovská, Novotný, 2000).

5.      Zpřeházení textu – je možné tuto techniku aplikovat na jakýkoli text, ať už ve skupině, či samostatně. Text rozdělte do odstavců, není-li již takto rozdělen, vytiskněte jej, rozstříhejte a promíchejte. Pokud Vám vyhovuje elektronická forma, můžete s textem pracovat v této formě. Poté se snažte odstavce poskládat dle jejich významové návaznosti do původní podoby. Důležité je zaměřit se na soudržnost textu, spojky, slovní druhy, synonyma, antonyma, které si můžete viditelně označit. Taktéž na srozumitelnost textu a logickou návaznost. Cílem je nejenom text poskládat v jeho správné posloupnosti, ale zároveň si zlepšit verbální vyjadřování a pochopit zákonitosti logiky textu. (Sieglová, 2019)

Použitá literatura

BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život: [inovované a rozšířené vydání knihy Mentální mapování]. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0030-8.

BUZAN, Tony, Jennifer GODDARD a Jorge CASTAÑEDA. Myšlenkový graf. Praha: BizBooks, 2017. ISBN 978-80-265-0620-1.

ČAPEK, Robert. Moderní didaktika: lexikon výukových a hodnoticích metod. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-3450-7.

GRECMANOVÁ, Helena, Eva URBANOVSKÁ a Petr NOVOTNÝ. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Vyd. 1. Olomouc: Hanex, 2000. ISBN 80-85783-28-2.

GRECMANOVÁ, H.; URBANOVSKÁ, E. Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc: Hanex, 2007. ISBN 978-808-5783-735.

CHYTKOVÁ, Dagmar a Michal ČERNÝ. Efektivní učení: techniky přemýšlení, soustředění a komunikace s využitím myšlenkových map. Brno: BizBooks, 2016. ISBN 978-80-265-0479-5.

KOSSAK, Hans-Christian. Jak se snadno učit a více si pamatovat. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4009-6.

SATCHIN, Panda. Cirkadiánní kód: Využijte přirozený rytmus těla pro zdraví, výkon a zhubnutí. Jan Melvil Publishing, 2020. ISBN 978-80-7555-118-4.

SIEGLOVÁ, Dagmar. Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století [online]. Praha: Grada, 2019 [cit. 2022-06-27]. ISBN 978-80-271-2254-7.

ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Praha: Grada, 2012, s. 127-128. ISBN 978-80-247-4100-0.

Velká kniha technik učení, tréninku paměti a koncentrace [online]. Praha: Grada, 2009 [cit. 2022-06-27]. ISBN 978-80-247-3023-3. Dostupné z: http://toc.nkp.cz/NKC/200908/contents/nkc20091964149_1.pdf

 

 

Návrh: vložení přes odkaz (pro stáhnutí) soubory (tzn. vzory), které si daný student může vytisknout nebo doplnit v online podobě?

 

Kontakt


Centrum podpory studentů se specifickými potřebami

Mgr. Lucie Flekačová, Ph.D.
pověřena vedením CPSSP

+420 585 635 312
lucie.flekacova@upol.cz

Kde nás najdete


Pedagogická fakulta
Žižkovo nám. 5
771 40 Olomouc

Fakulta tělesné kultury UP
Tř. Míru 117
771 11 Olomouc

Spolupracujeme


Logo Olomouc
Logo Olomoucký kraj
Logo EU + MŠMT

©  Centrum podpory studentů se specifickými potřebami | administrace.

Nahoru