Mám problém najít motivaci k učení

„Když nemá život vizi, po které toužíme, kterou chceme uskutečnit, pak nemáme ani motiv, abychom se snažili. (Erich Fromm)“ (Hofmann, Löhle, 2017, s. 78)

Už víte, jak je důležité stanovit si a následně strukturovat své cíle. Nejde ale jen o přehlednost a plánování. Nejde jen o způsob práce s vlastním časem. Pokud nebudete mít vidinu cíle, nemáte představu, k čemu Vám nějaká aktivita bude užitečná, prospěšná nebo milá, nebude se Vám do ní chtít. Bezcílné „protloukání se časem“ Vás nikam nedovede a po delší dobu takto u žádné činnosti nevydržíte. Nemusí se přitom jednat ani o učení nebo aktivity související se školou.

Bez cíle se zkrátka velmi obtížně k něčemu namotivujete. A motivace je velmi důležitou hybnou silou, abyste nejenom začali, ale ve svém snažení také vydrželi. Zvláště u cílů dlouhodobějších, což studium určitě je, to bez motivace nepůjde.

Hofmann a Löhle (2017) charakterizují motivaci jako kognitivní, ale i emoční procesy, které nás vedou ke stanovenému cíli a naše směřování do velké míry korigují. S jakou mírou motivace k dané aktivitě budeme přistupovat, záleží na více okolnostech:

• na naší vůli a výdrži
• na charakteristice naší osobnosti
• na konkrétní životní situaci
• na stanoveném cíli a benefitech jeho dosažení

Co může být „hnacím motorem“, tedy motivací ke studiu a aktivitám s ním spojených?

• radost ze samotného poznání, radost z vědění a nových informací
• možnost věnovat se oboru, který Vás opravdu zajímá (nemuset se učit vše, co se po Vás v rámci všeobecného rozhledu žádá)
• možnost kariérního růstu
• možnost lepšího finančního ohodnocení
• možnost lukrativního zaměstnání či profese
• uznání okolí
• potřeba jít ruku v ruce s technickým pokrokem („jít s dobou“)
• změna zdravotního stavu

Tip:

Aby pro Vás bylo snadnější zanalyzovat si vlastní motivaci k dosažení určitého cíle a možné faktory (okolnosti), které by mohly cestu k němu ovlivnit, doporučujeme vyplnit si následující tabulku: Tab. 1Test: Má motivace (Hofmann, Löhle, 2017, s. 80)

Upevnění motivace

• Vlastní uznání

O pozitivní motivaci se často mluví jako o silném faktoru ovlivňující náš budoucí úspěch a snahu pokračovat v cestě k dosažení stanoveného cíle. Ne vždy se nám ale pozitivní motivace dostává. Zkuste si pravdivě odpovědět na následující otázku: Umíte vyjmenovat 10 svých špatných vlastností a neúspěchů? A umíte se pochválit za 10 dobrých vlastností a dosažených úspěchů? Hofmann a Löhle (2017) uvádí, že nedostatky umíme vysypat z rukávu. Přitom naopak pochvala sebe samého, uvědomění si svých pozitiv a dílčích úspěchů a hrdost na to, co jsme dokázali – to jsou hnací motory pro další úsilí a snažení.

Tip:

Zamyslete se nad svými pozitivy a dosavadními úspěchy a pěstujte si víru v sebe samého. Pozitivní myšlení a vlastní uznání Vás posune dál.

Kossak (2012) upozorňuje, že při duševní aktivitě, kterou učení bezesporu je, velmi často propadáme skepsi. Nabýváme totiž dojmu, že jsme toho mohli zvládnout více, neumíme se ohodnotit, jako u práce fyzické. Také okolí nás snadněji ohodnotí za hmatatelný výsledek naší snahy.

Tip:

Pokuste se svoji duševní aktivitu naplánovat tak, aby množství zadané a tím pádem i vykonané práce bylo co nejvíce přehledné. Když využijete již dříve zmíněných To Do listů, máte usnadněné nejen počáteční plánování a časový rozvrh, ale následně také jasně vidíte, co všechno jste zvládli.

V počátcích nebo náročnějších chvílích Vám mohou pomoci tyto věty (mantry):

• Učení věnuji více času než dříve.
• Zadané úkoly se mi daří plnit bez problému.
• V zapamatování učiva se zlepšuji.
• Odvádím lepší práci než kdykoli jindy.
• Má energie věnovaná do ..(doplň konkrétní činnost).. se vyplatila. (Kossak, 2012)

• Vzor úspěšného člověka

Při analýze Vaší motivace k určitému cíli jste se zamýšleli nad osobou, která stejného nebo podobného cíle dosáhla před Vámi. Jedná se o Váš vzor, jasný důkaz, že daného cíle můžete dosáhnout. Když se to podařilo někomu před Vámi, je pravděpodobné, že se to podaří i Vám (Hofmann, Löhle, 2017). Můžete si zjistit informace o daném člověku, jaká byla jeho strategie při řešení úkolu. Jaké jsou silné stránky jeho osobnosti? Můžete využít některý z jeho postupů? Je samozřejmé, že jsme každý trochu jiný a k vytyčenému cíli nemusíme dojít vždy stejnou cestou. Pokud se ale se svým vzorem shodujete ve více charakteristikách, je možné, že i cestu k cíli můžete mít podobnou.

Tip:

Vystavte si fotku svého vzoru u psacího stolu nebo pracovního místa. Budete tak mít možnost zopakovat si každou chvíli: „Když to dokázal on, dokážu to také.“

• Vizualizace dosaženého cíle

Další cestou, jak podpořit sám sebe a upevnit pozitivní motivaci a tím i výdrž při dlouhodobém snažení, je vizualizace dosaženého cíle. Jedná se vlastně o vnitřní představu, přehrání si imaginárního filmu, jaké to bude, až své mety dosáhnete (Hofmann, Löhle, 2017). Můžete si představit, jak Vám vyučující zapisuje výslednou známku do indexu, jak budou vypadat Vaše promoce a jak se budete usmívat při přebírání diplomu. Můžete si představit, jak nastupujete do vysněného zaměstnání, ke kterému Vaše dosavadní studium směřuje.

Tip:

Každý den si v duchu přehrajte svoji vizualizaci dosaženého cíle. Posilujete tak pozitivní myšlení a soustředíte své myšlenky, úsilí a představy směrem k toužebné metě. Při pravidelné vizualizaci ovlivníte své podvědomí a dosažení cíle se reálně přiblížíte.

Vizualizovat si můžete nejen samotný cíl a jeho úspěšné dosažení, ale již samotný průběh činnosti: Udělejte si plán činnosti a přichystejte si pracovní místo a pomůcky, které k ní potřebujete. Posaďte se a na chvíli relaxujte. Představte si, že si sedáte k pracovnímu stolu, otevíráte skripta, do rukou si berete pero na poznámky … zkuste si vybavit některé základní pojmy z probírané látky … Vaše představy by měly být co nejvíce plastické. Zkuste si představit, jaký je na dotyk papír skript, jak otevíráte pero, jaká je vůně knih … Když zvládnete začít ve svých představách, zvládnete to i ve skutečnosti (Kossak, 2012).

• Sebenaplňující se proroctví

Podobně jako vizualizace dosaženého cíle funguje i princip sebenaplňujícího se proroctví. Jedná se o vnitřní přesvědčení, že situace dopadne podle Vašich představ (pozor – pozitivních i negativních!!!) (Hofmann, Löhle, 2017). Pokud tedy budete přesvědčeni, že zapsané zkoušky úspěšně zvládnete, zvyšuje se pravděpodobnost tohoto úspěchu. Na druhou stranu, pokud budete propadat skepsi, nedůvěře ve své schopnosti a budete si neustále opakovat, že tak náročné zkoušky nemůžete splnit, stává se Váš předpoklad tím víc pravděpodobný.

Příklad:

Zamyslete se a upřímně si odpovězte – nejsou následující věty ty, které se Vám vkrádají na mysl a demotivují Vás ve Vašem snažení?

• Nedaří se mi pamatovat slovíčka.
• Proč bych měl/a začínat, když to stejně nepůjde.
• Toto učivo mi je doživotní záhadou.
• Zkouška z … pro mne bude velmi náročná. (Kossak, 2012)

Zkuste si vědomě zaměnit negativní tvrzení za pozitivní formulace:

• Porozumím základním pojmům.
• Zkrátka to zkusím, jestli to zvládnu.
• Vrhnu se na to a uvidím, kolik toho udělám a jak kvalitní práce to bude.
• Když se na zkoušku dobře připravím, zvládnu ji. (Kossak, 2012)

Tip:

Nepřipouštějte si možnost neúspěchu. Udělal jste vše pro to, aby plány dopadly podle Vašeho přání. Máte rozvržené a vizualizované cíle, nachystané vhodné prostředí a režim dne. Víte, kam směřujete a proč. Není důvod, proč by Vás měl čekat neúspěch.

Výše jsme Vám prezentovali informace a tipy k tomu, jak se více namotivovat k jakékoli činnosti. Tyto triky a návody lze aplikovat do téměř všech oblastí Vašeho života. Jak se ale namotivovat konkrétně do učení? Jak se přinutit učit?

Krengel (2015) podotýká, že pro samotný proces učení je důležité zaměřit se na tzv. zahřívací fázi. Tedy zbavit se obav z neúspěchu, eliminovat stresové faktory a faktory, které nás rozptylují a naladit se na režim učení. Jak se tedy skutečně namotivovat a zároveň u zvolené činnosti vydržet? Jak zařídit, aby Vás proces učení bavil? V rámci motivace se k činnosti autor doporučuje zaměřit se a zvnitřnit si následující postupy:

• Příprava aneb ,,30 minut přípravy na výuku je efektivnější než hodina učení se po ní.“ (Krengel, 2015, s. 63) Čím více jste na sebe přísní a čím více sami od sebe očekáváte, zvyšujete své nároky, tím větší je pravděpodobnost, že tato očekávání nebudou naplněna. Snažte se dbát na pravidelnost a věnujte např. 45 minut (nejméně však 10 minut) přípravě na výuku a také 45 minut na učení po výuce. Ve zkouškovém období se Vám tento čas mnohonásobně vrátí. Procházejte si Vaše zápisky, materiály z vyučování minulého týdne. Nečekejte na to, až zjistíte ve zkouškovém období, že Vám není něco jasné, kdy už nebudete mít možnost dotázat se na to Vašeho vyučujícího. Buďte připraveni tehdy, kdy máte možnost získat odpovědi na to, co je Vám opravdu nejasné ve správnou chvíli. Ve zkouškovém období Vám to ušetří spoustu Vašich nervů. V praxi to však často bývá tak, že nemáte čas 45 minut po přednášce či cvičení věnovat se opakování a nejasnostem. Proto si vyhraďte např. 3-4 hodiny po dni ve škole a sumarizujte si všechno, co Vám bylo na přednáškách předloženo. Proberte si Vaše poznámky, kapitoly v knize, skriptech. Můžete si Vaše poznámky strukturovat např. do myšlenkové mapy, která Vám pomůže zorganizovat si vše potřebné a také nejasné. (Tamtéž)
• Umění přestávek aneb ,,čím déle se učíme, tím menší to má přínos.“ (Krengel, 2015, s. 66) V průběhu učení si nezapomínejte dělat malé přestávky. Doporučuje se udělat si krátkou přestávku po 45 minutách (u studentů). V závislosti na náročnosti učební látky si po uvedeném čase odpočiňte na 2-5 minut (např. se protáhněte, zajděte si udělat čaj, napustit si vodu, změňte polohu, projděte se z jedné místnosti do druhé atd.). Avšak po dobu této krátké přestávky do sebe nevštěpujte žádné nové informace, rovněž se obloukem vyhněte mobilnímu telefonu, sociálním sítím, časopisům apod. a nechte svému mozku na chvíli prostor pro odpočinek. Když se učíte v blocích, dopřejte si větší přestávku (např. v délce 15-30 minut) po delším intervalu (např. po 60-120 minutách učení s krátkými 2minutovými přestávkami) a skončení daného bloku (např. kapitoly v knize, dokončení tématu, oblasti). (Tamtéž)

Tip:

Když se začínáte učit ráno, kdy jste plni energie, začněte s tím nejtěžším. Nejdříve splňte ty nepříjemné úkoly, těžké učivo. Zbytek dne pak pro Vás bude už jen příjemnější.

• Hledejte své proč aneb ,,najděte pět důvodů, proč je tento předmět… učitel zajímavý, motivující, inspirující.“ (Krengel, 2015, s. 76)

Tip:

Sepište si několik důvodů, proč je pro Vás vybraný předmět důležitý. Proč je pro Vás užitečný? Proč je pro Vás výzvou? Váš pozitivní (klidně i uměle pozitivně vytvořený) postoj k předmětu či učivu je zásadní.

Nakonec si Vám dovolujeme představit 21 technik/kroků Briana Tracyho, autora několika bestsellerů (např. Snězte tu žábu!, Cíle: jak dosáhnout všeho, co chcete atd.), který doporučuje 21 technik (kroků), jež Vám mohou pomoci v boji s prokrastinací, být efektivnější a časově úspornější ve Vaší práci (Tracy, 2017, s. 127-130):

1. ,,Prostřete stůl: Rozhodněte se, co přesně chcete. Jasně definovaný cíl je naprosto nezbytný. Předtím, než se dáte do práce, si napište, jaké jsou Vaše cíle.
2. Naplánujte si každý den předem: Myslete na papíře. Každá minuta, kterou věnujete plánování, Vám může při jeho realizaci ušetřit 5 až 10 minut.
3. Používejte pravidlo 80/20: 20 % Vaší činnosti vytváří 80 % Vašich výsledků. Vždy se soustřeďte na těchto 20 %.
4. Berte v úvahu důsledky: Nejdůležitější a prioritní úkoly mohou mít pro Váš osobní i pracovní život nejzávažnější důsledky, ať už pozitivní, či negativní. Proto se zaměřte především na ně.
5. Naučte se prokrastinovat tvořivě: Protože nemůžete udělat všechno, musíte se naučit promyšleně odkládat ty úkoly, které nepřinášejí velkou hodnotu, abyste měli dost času na těch několik věcí, na kterých skutečně záleží.
6. Aplikujte průběžně metodu ABCDE: Než začnete tvořit seznam úkolů, věnujte čas tomu, abyste tyto úkoly zorganizovali podle hodnoty, kterou přinášejí, a podle jejich priority. Jedině tak se ujistíte, že pracujete na tom nejdůležitějším.
7. Soustřeďte se na ty oblasti, které přinášejí klíčové výsledky: Identifikujte ty cíle, kterých musíte nezbytně dosáhnout, abyste svou práci odvedli dobře, a pracujte na nich.
8. Aplikujte Zákon tří: Určete tři věci, na kterých pracujete a které tvoří 90 % Vašeho přínosu… Soustřeďte se na ně a vykonejte je vždy nejdříve. Budete tak mít víc času… na svůj vlastní život.
9. Důkladně se připravte: Před zahájením práce si nachystejte vše potřebné, všechny dokumenty, informace, nástroje, pracovní materiály a čísla, které byste mohli potřebovat.
10. Postupujte od barelu k barelu: Budete-li postupovat po jednotlivých krocích, zvládnete i ten nejtěžší a nejnáročnější úkol.
11. Aktualizujte své klíčové dovednosti: Čím více znalostí a dovedností v klíčových oblastech máte, tím rychleji se pustíte do práce a také ji budete mít rychleji hotovu. Přesně identifikujte, v čem jste opravdu dobří nebo byste dobří být mohli, a dejte do své práce celé srdce, abyste ty věci, které Vám jdou, udělali skutečně dobře.
12. Identifikujte svá nejslabší místa: Zjistěte, co Vás brzdí, ať už jde o interní či externí limitující faktory, a co ovlivňuje rychlost, s jakou dosahujete svých nejdůležitějších cílů. Pak pracujte na tom, abyste tyto překážky odstranili.
13. Vyvíjejte na sebe tlak: Představte si, že musíte na měsíc odjet z města, a pracujte tak, jako byste museli před odjezdem dokončit všechny důležité úkoly.
14. Motivujte se k činu: Buďte samo sobě roztleskávačkou/roztleskávačem. V každé situaci hledejte kladné stránky. Soustřeďte se na řešení, ne na problém. Buďte vždy optimističtí a jednejte konstruktivně.
15. Technologie jsou špatným pánem: Zbavte se zotročující závislosti na moderních technologických vymoženostech. Naučte se je vypínat a nechat je tak.
16. Technologie jsou skvělým sluhou: Využijte technologických nástrojů k tomu, abyste určili, co je nejdůležitější, a ochránili se před nejméně důležitými věcmi.
17. Soustřeďte se: Eliminujte faktory, které Vás vyrušují a rozptylují při práci.
18. Rozdělte úkol na menší části: Rozdělte rozsáhlé, složité úkoly na menší části a začněte vždy pracovat na jedné z nich.
19. Vytvářejte velké časové úseky: Naplánujte si své dny ve velkých časových blocích tak, abyste se mohli delší dobu soustředit na své nejdůležitější úkoly.
20. Vypěstujte si smysl pro naléhavost: Zvykněte si pracovat rychle na klíčových úkolech. Staňte se člověkem, o kterém se ví, že pracuje rychle a dobře.
21. Řešte úkoly po jednom: Stanovte si jasné priority, okamžitě se pusťte do toho nejvýznamnějšího úkolu a pracujte bez přestávek, dokud práci nedokončíte. To je skutečný klíč k vysoké výkonnosti a maximální osobní produktivitě.“

„Přestaň si odůvodňovat to, proč to nejde a začni se zabývat tím, proč to jde. (anonym)“

Použitá literatura:

HOFMANN, Eberhardt a Monika LÖHLE. Jak se úspěšně učit: Nejlepší strategie a techniky. Grada, 2017. ISBN 978-80-271-9604-3.

KOSSAK, Hans-Christian. Jak se snadno učit a více si pamatovat. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4009-6.

KRENGEL, Martin. Tajemství efektivního učení: dvakrát lepší výsledky s polovičním úsilím. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5543-4.

TRACY, Brian. Snězte tu žábu!: 21 skvělých rad, jak přestat s prokrastinací a udělat v co nejkratším čase co nejvíc. Přepracované vydání se dvěma novými kapitolami. Olomouc: ANAG, spol. s.r.o, 2017. ISBN 978-80-7554-099-7.