• Úvod
  • Informace pro pedagogy
  • Studenti s jinými obtížemi (s narušenou komunikační schopností, s psychickou nemocí a dalšími obtížemi)

Studenti s jinými obtížemi (s narušenou komunikační schopností, s psychickou nemocí a dalšími obtížemi)

 

O jaké kategorie studentů se jedná?

Studenti s narušenou komunikační schopností:

KOKTAVOST

Koktavost, neboli balbuties, patří k nejzávažnějším poruchám řečové schopnosti. Jejím nejviditelnějším příznakem jsou nedobrovolné a nekontrolovatelné dysfluence při mluvení. Ty jsou obvykle doprovázeny nadměrnou námahou při artikulaci a psychickou tenzí během promluvy.

Dysfluence mohou mít podobu opakování částí slov, slabik, celých slov, slovních zvratů (do-do-dobrý) nebo prodlužování hlásek, slabik (ddddobrý) nebo se v řečovém projevu člověka s koktavostí mohou objevit nápadné a nepřirozené tiché pauzy, přerušovaná slova nebo vsuvky (ehm, ee). Dotyčný se může vyhýbat slovům s obávanou hláskou a dané slovo vyjadřuje opisem.

Nadměrná námaha se projevuje zvýšeným svalovým tonem v oblasti krku a obličeje, ztrátou zrakového kontaktu, mhouřením očí, mrkáním, neběžnými pohyby hlavou, třesem rtů, kýváním a kolébáním se ze strany na stranu, přešlapováním apod.

Psychická tenze představuje emocionální reakci na dysfluenci (to, co sám člověk s koktavostí cítí a prožívá při svých potížích s plynulostí řeči) – nepříjemné pocity, vyvedení z míry, obavy z komunikace (tyto obavy mohou vyústit k vyhýbání se mluvenému kontaktu a k upřednostňování písemné formy komunikace).

Jak mluvit s člověkem, který koktá:

  • Při komunikaci udržujte zrakový kontakt i v momentě neplynulosti řeči. Zkuste neupadat do rozpaků.
  • Poskytněte dostatek času na dokončení promluvy, nedokončujte slova za studenta. Buďte trpěliví.
  • Zaměřte se více na obsah sdělení, nikoli na formu promluvy.
  • Nedávejte dobře míněné rady („Nadechněte se.“, „Uvolněte se.“, „Řekněte to ještě jednou.“), protože čím více se člověk s koktavostí zaměří na svůj mluvní projev, tím hůře mluví.
  • Kontrolujte vlastní řeč, mluvte lehce, pomalu, ale přirozeně.
  • Během zkoušky, bude-li to potřeba, umožněte studentovi odpovídat písemnou formou.

 

AFÁZIE

Afázie je získané narušení komunikační schopnosti zasahující expresivní, receptivní, mluvenou i psanou řeč a v různé míře i všechny jazykové roviny. Vzniká při ložiskovém poškození mozku. Nejčastější příčinou afázie je cévní mozková příhoda, dále úrazy a poranění mozku, mozkové nádory, encefalitida, meningitida, degenerativní onemocnění mozku (např. Alzheimerova choroba, demence), intoxikace mozku. Afázie se dělí na několik druhů a její projevy jsou různorodé. Může se jednat o poruchy plynulosti řeči, poruchy pojmenování, objevují se řečové automatismy (mimovolní, stereotypní opakování slabik, slov, neologismů nebo frází), ulpívání na slovu, poruchy syntaktické struktury (nejčastěji poruchy skloňování a časování), deformace slov i vět různého typu a stupně, poruchy porozumění, poruchy čtení a psaní, používání novotvarů.

Projevy jsou velice variabilní. Organizace výuky a případná doporučení je lepší řešit individuálně dle potřeb studenta. V případě, že Vaši výuku navštěvuje student s afázií, obraťte se prosím na nás.

 

DYSARTRIE

Dysartrie je porucha motorické realizace řeči na základě organického poškození centrální nervové soustavy. Narušeno je vyslovování (vzhledem k narušení motoriky rtů, jazyka a měkkého patra), dále dýchání, tvorba hlasu, rezonance a prozódie (přízvuk, melodie řeči, tempo řeči, pauzy i hlasitost). Dysartrie se objevuje zhruba u ¾ lidí s poruchou hybnosti.

V případě, že Vaši výuku navštěvuje student s afázií, obraťte se prosím na nás.

 

PORUCHY HLASU

Nejčastějším symptomem poruch hlasu je chrapot až bezhlasí. Dalšími příznaky jsou pocit sucha v krku, hlasová únava, snížený hlasový rozsah, kratší fonační doba, hlas se šelestem, variabilita výšky a síly hlasu, hlas tvořený s velkým tlakem a vypětím, třes.

Příčinami poruch hlasu mohou být, mimo jiné:

  • zánětlivá onemocnění (laryngitida, angína),
  • pobyt v nadměrně hlučném/prašném prostředí,
  • přemáhání hlasu,
  • kouření,
  • hormonová dysbalance (endokrinní onemocnění),
  • stres, psychická zátěž.

Hlasová hygiena

  • práce s dechem (pozor na mělké dýchání, mluvení „z posledního dechu“, dodržujte fyziologické pauzy při dýchání),
  • správný postoj – rovná záda, nezvedejte ramena,
  • neodkašlávat, zbavit se návykového pokašlávání,
  • pozor na nadměrný křik,
  • vyhýbejte se dlouhému mluvení na volných prostranstvích, komunikace na velké vzdálenosti; choďte blíž, použijte ozvučovací techniku,
  • nehovořte v hlučném prostředí, ztište hudbu, snižte hluk, počkejte, dokud hluk neztichne, používejte neverbální způsoby upoutání pozornosti,
  • vyhýbejte se škodlivým návykům (monotónní, příliš hlasitá mluva, mluvení „z posledního dechu“),
  • nezpívejte v nepřiměřeném hlasovém rozsahu,
  • nezadržujte dech, když chcete hovořit, nepoužívejte tvrdé hlasové začátky, celkově se uvolněte, uvolníte tak svalstvo hrtanu, několikrát se zhluboka nadechněte a použijte měkký hlasový začátek.
  • Nenapínejte artikulační orgány, nezatínejte zuby, uvolněte ústa a nechejte je volně pohybovat při řeči,
  • nepřeceňujte svůj hlasový orgán, dopřejte si několikrát denně hlasový odpočinek,
  • mnoho nemluvte, když jste nemocní či unavení, dopřejte hlasu také odpočinek,
  • nenamáhejte hlas, když pociťujete únavu, tlak, sucho.

 

DYSLÁLIE

Jde o nesprávnou výslovnost jedné nebo více hlásek. V běžné řeči známe pojmy jako „šlape si na jazyk“, „šišlá“, „ráčkuje“.

Nesprávná výslovnost se vyskytuje zejména u dětí. Avšak i dospělý člověk může některé hlásky vyslovovat nesprávně.

Nesprávné je strkat jazyk mezi zuby při výslovnosti sykavek (a samozřejmě i jiných hlásek), vyslovovat hlásku L s jazykem dole, vyslovovat hlásku R a Ř tzv. velárně (vzadu, „francouzské R“).

S nesprávnou výslovností Vám pomůže logoped i v dospělém věku.

Student s nesprávnou výslovností ve výuce:

  • Předpokládáme, že nesprávná výslovnost neovlivní výuku většiny předmětů. Může se stát, že cizincům nebudeme rozumět.
  • Nesprávná výslovnost se projeví při konverzaci v cizích jazycích, v takovém případě chyby ve výslovnosti tolerujeme a zaměřujeme se na hodnocení písemného projevu.

 

Studenti s psychickým onemocněním

SCHIZOFRENIE

Především je třeba říci, že osoby se schizofrenií jsou léčeny pomocí psychofarmak/psychosociální terapie a pravděpodobně nebudou mít akutní příznaky nemoci.

Vzhledem k tomu, že toto onemocnění začíná obvykle ve věku 15 – 35 let, pokládáme za nutné vypsat akutní příznaky ataky schizofrenie (typy: hebefrenní, katatonní, paranoidní, simplexní).

  • patří mezi psychózy, nejde o rozdvojení osobnosti,
  • u pacientů dochází k narušení selektivity vnímání (schizofrenik „vnímá všechno“) -> přehlcenost, narušení oddělení reality od halucinací a bludů,
  • dezorganizace duševního života,
  • pozitivní příznaky: halucinace, bludy, dezorganizovaná řeč, neúčelné chování,
  • negativní příznaky: emoční chudost, abulie, neprožívá radost,
  • změny v osobnosti: nestará se o sebe, zatrpklost,
  • změny kvality života: pracovní schopnost, společenské postavení,
  • grimasy, poruchy hybnosti.
  • příznaky v řeči, konverzaci, v psaném projevu: nesouvisející, nesrozumitelná, nelogická, náhodná seskupení slov (narušení logického uvažování) + slovní salát,
  • zárazy myšlení -> mluvčí se zastaví uprostřed slova a mlčí,
  • zmatené, vágní vyjadřování, bludné myšlenky,
  • ulpívání na slovu, novotvary, mechanické a automatizované opakování stejných slovních projevů, pseudofilozofování,
  • odchylky v gramatice, verbální manýrismus (zdrobněliny, cizí slova, groteskně starobylý jazyk), negativismus,
  • abnormální hlas, zvýšená hlasitost nebo tichost, monotónnost,
  • manýrismus v písmu (ozdoby, kudrlinky), vyplňování volných míst jiným textem nebo obrázky,
  • v souvislosti s bludy a halucinacemi se sloh stává strojeným (vazby mezi slovy jsou strojené, působí násilně, přednes je bohatý na fráze, ale bez obsahu).

Student se schizofrenií ve výuce:

  • Toto onemocnění má velice variabilní symptomatiku. Ve výuce se student se schizofrenií může chovat různě dle příznaků jeho typu schizofrenie, dle délky jeho léčby.
  • Důležitá je spolupráce s psychiatrem.
  • V některých případech bude nutná pomoc asistenta.
  • Předpokládá se tolerance mluvního projevu (tolerujeme jiný slovosled, volbu slov, tón řeči, strojenost).
  • Někteří studenti se nebudou schopni soustředit na výuku, obtížně budou selektovat důležité informace od nedůležitých. Mohou být zvýšeně unavitelní.

 

BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA

Bipolární afektivní porucha (BAP) dříve zvaná maniodepresivní psychóza je biologicky způsobené psychické onemocnění. Jedná se o rekurentní  a ve své podstatě celoživotní onemocnění. V typickém případě se u nemocného vyskytují období (epizody) poruchy nálady pod obrazem deprese nebo mánie.

Depresivní fáze

  • narušení emočního prožívání: smutná nálada, úzkost, strach, beznaděj, ztráta zájmů,
  • změny v kognitivní oblasti: ztráta zvídavosti, nezájem o dění kolem, obavy z budoucnosti, zhoršení koncentrace pozornosti, pesimismus, zpomalení kognitivních procesů,
  • změny v chování: agresivita, utlumenost, zhoršení pracovního výkonu nebo školního prospěchu,
  • somatické projevy: poruchy spánku a jídla, bolesti hlavy nebo břicha,
  • sociální důsledky: narušení socializace, problém s navazováním komunikace s okolím,
  • málomluvnost, tichá mluva, mutismus, chudá mimika, zpomalená gestikulace
  • zpomalené tempo, monotónnost.

Manická fáze

  • euforická, expanzivní nálada, nadměrná veselost, rozjařenost, zvýšená aktivita,
  • hyperaktivita, napětí, podrážděnost, zvýšená psychická aktivita, myšlenkový trysk,
  • zvýšené sebevědomí,
  • myšlenkový trysk -> stále a rychle mluví, ale řeč je nesouvislá a neuspořádaná, přeskakuje z jednoho tématu na druhé,
  • přehnaně optimistická, vtípky, hra se slovy, řeč bývá obohacena o zpěv, dramatické manýrování, hlasitá řeč.

Student s bipolární afektivní poruchou ve výuce:

  • Osoby s tímto onemocněním jsou léčeny psychofarmaky/psychosociální terapií, předpokládá se, že příznaky nemoci jsou tak oslabeny.
  • V případě výskytu depresivní fáze, studenta omluvíme z výuky, neklademe na něho zvýšené nároky, tolerujeme pomalejší pracovní tempo, neochotu mluvit. Deprese není lenost. Vyhýbáme se poznámek a ironie na jeho osobu. V období depresivní fáze je člověk pasivní, nesplní zadané úkoly. Pro splnění úkolu stanovíme více kratších časových úseků. Aktivity nabízíme, nenutíme dotyčného, případné odmítnutí respektujeme.
  • V případě manické fáze dbáme na prevenci úrazů, chybných euforických rozhodnutí.
  • Depresivní nebo manickou fázi může vyvolat ponocování před zkouškami, večírky, situace spojená s výraznými emocemi (neúspěch u zkoušky, naopak úspěch u zkoušky).

Rizika spojená s BAP

Sebevražda, zneužívání alkoholu a dalších návykových látek, finanční problémy a problémy se zákonem, úrazy a zdravotní problémy, pracovní a vztahové problémy.

 

OBSEDANTNĚ KOMPULZIVNÍ PORUCHA

Obsese jsou vtíravé, úzkost budící myšlenky, kompulze je nutkavé chování většinou užívané ke zbavení se nutkavé myšlenky. Dotyčný si uvědomuje absurdnost svých myšlenek i chování, ale nedokáže se jim bránit. Hlavním rysem všech těchto příkladů je, že člověk cítí silné nutkání provést konkrétní čin, který uskuteční i přes svůj odpor a navzdory vědomí, že je to nesmyslné nebo přinejmenším nepřiměřené.

Příklad:

„Když se pokaždé v kuchyni neotočím o 360 stupňů (kompulze), něco se zítra stane (obsese). Co když jsem gay (obsese)? Co když nemiluji svou dívku (obsese)? Pokud třikrát nahlas nevykřiknu (kompulze) když vycházím z domu, něco se stane mým blízkým (obsese).“

Student s OKP ve výuce:

  • Student s touto poruchou se nemusí soustředit na výuku, ale je zaneprázdněn svými myšlenkami. Nedělá to naschvál.
  • Důležité je předcházet stresu, dělat mu plány činností i plány krizových situací (krizová situace znamená pro každého pacienta něco jiného). Pedagog může vysvětlit příčinu nezdaru (nezdar jako stresová situace) a pomoci studentovi předcházet případnému neúspěchu.
  • Pozor na vmanipulování do obsesí a kompulzí, př. pokud člověk bude vyžadovat neustálé ujištění, že zamkl, že zde nejsou žádné smrtelně nakažlivé nemoci apod. a Vy ho ujišťovat budete, podporujete tím OKP. Domluvte se na tom, co učiníte kdykoliv bude vyžadovat ujištění.

 

PORUCHY OSOBNOSTI

Tyto poruchy jsou velice variabilní, organizace výuky a případná doporučení je lepší řešit individuálně dle potřeb studenta.

 

Dokumenty ke stažení

Manuál podpory studentů s psychickým onemocněním na vysoké škole

Student s narušenou komunikační schopností na vysoké škole